Je automatická převodovka spolehlivá, nemají vozy vybavené automatickou převodovkou výrazně větší spotřebu?
Je pravda, že jsme jako spotřebitelé velice konzervativní, a to i z důvodu přetrvávajících mýtů o automatické převodovce, podle kterých je „poruchová s velkými náklady na opravu“ a je s ní spojená „vysoká spotřeba pohonných hmot“, ale tato argumentace platila v 70. a 80. letech, kdy se automatické převodovky začaly vyvíjet! Podobné tvrzení ještě nedávno platilo o dieselech, tvrdilo se, že jsou „hlučné a líné“, ale podívejme se na 90. léta, kdy přišly na trh motory s přímým vstřikem TDI, následně systém "pumpe - düse" (čerpadlo–tryska tzv. TDI PD) a později common raily CDI (Mercedes-Benz), HDI (PSA– Citroën, Peugeot), JTD (Fiat), které se dnes stoprocentně vyrovnají svým výkonem benzinovým motorům.
V otázce automatů převládá v České republice obrovská neinformovanost. Názorným příkladem opačného přístupu je americký trh, který vždy udával vývojový trend u automobilů. V USA je 95 % vozidel osazeno automatickou převodovku a nyní tento trend přešel do vyspělých států západní Evropy, např. v Německu či Švýcarsku je dnes v určitých kategoriích vozidel stejné procentní zastoupení vozů s automatickou převodovkou jako ve Spojených státech (jedná se zejména o vozy vyšší střední třídy, ale nyní se automatická převodovka objevuje stále více i u vozů nižších tříd).
Důvodem stále větší obliby u spotřebitelů jsou technicky velmi vyspělé automatické převodovky 21. století, se kterou si vozidlo řadí v optimálním režimu jízdy, prakticky bez postřehnutí řidiče. Tak, jak dnes řadí automat sám, není schopen řadit ani velice zkušený řidič s manuální převodovkou, jelikož každý automat má vlastní řídicí jednotku, která si vyměňuje informace o teplotě motoru, otáčkách, režimu jízdy s centrální jednotkou vozu a dle těchto parametrů se mění rychlostní stupně.
Automaty jsou dnes v naprosté většině případů minimálně pětistupňové. Poslední vývoj svědčí o růstu počtu rychlostních stupňů, např. v letošním roce se již objevily automaty s 8 stupni.
Dnešní automaty mají možnost tzv. klasického sekvenčního řazení, tj. možnost přepnout řazení do manuálního režimu a řadit manuálně, „sportovně“, a to buď přímo klasicky na řadicí páce nebo na volantu, jako u vozů F1. Rozdíl sekvenčního řazení automatické převodovky oproti klasické manuální převodovce je pouze v tom, že se nešlape na spojkový pedál.
Vozy s dnešními automatickými převodovkami mají totožnou spotřebu jako vozy s převodovkou manuální, a u víceobjemových motorů dokonce nižší!
Argument, že jsou automatické převodovky více poruchové, je opět způsoben technickou neinformovaností. Automatické převodovky jsou složené z různých průměrů lamel a hydroventilů, které jsou stále ponořeny ve velice kvalitním oleji, který je podobný hydraulickému oleji v servořízení. Většina automatických převodovek je bezúdržbová, olejová náplň je celoživotní a je koncipovaná na životnost 500 tisíc kilometrů! Automatická převodovka je mechanicky mnohem jednodušší oproti klasické převodovce, která obsahuje velké množství ozubených kol a ložisek, která do sebe vzájemně zapadají a mohou se velice snadno poškodit špatným způsobem řazení či špatnou funkčností spojky.
Z hlediska životnosti jsou na tom tedy výborně, VYDRŽÍ PRAKTICKY PO CELOU DOBU ŽIVOTNOSTI VOZIDLA, za jednoduché podmínky – v „těle“ automatické převodovky musí stále být dostatek kvalitního oleje, proto je nutná kontrola těsnosti v pravidelných servisních intervalech.
Na rozdíl od klasické mechanické převodovky, u které dochází k pravidelnému běžnému opotřebení a s těmito náklady musí motorista počítat na 100 %. Po každých cca 80 tisících najetých kilometrů dle typu užívání může být opotřebená spojka, která je složená z přítlačného talíře, lamely a ložiska (cena opravy se v neautorizovaném servisu pohybuje okolo 15.000 Kč dle typu vozu). Dále se nesmí zapomenout na závady setrvačníku u manuální převodovky, zejména u provedení dieselových vozů, a to po každých cca 120.000 kilometrech (cena opravy v neautorizovaném servisu se pohybuje okolo 25.000 Kč dle typu vozu).
Další podstatnou výhodou je VYSOKÁ bezpečnost provozu s AUTOMATICKOU převodovkou, vůz Vám nikdy nezhasne na křižovatce, snadno se rozjíždí do kopce, snadno se s ním parkuje a nesmíme také zapomenout, že jízda s ní je velice komfortní, a to zejména v městském provozu.
Je automatická převodovka spolehlivá, nemají vozy vybavené automatickou převodovkou výrazně větší spotřebu?
Je pravda, že jsme jako spotřebitelé velice konzervativní, a to i z důvodu přetrvávajících mýtů o automatické převodovce, podle kterých je „poruchová s velkými náklady na opravu“ a je s ní spojená „vysoká spotřeba pohonných hmot“, ale tato argumentace platila v 70. a 80. letech, kdy se automatické převodovky začaly vyvíjet! Podobné tvrzení ještě nedávno platilo o dieselech, tvrdilo se, že jsou „hlučné a líné“, ale podívejme se na 90. léta, kdy přišly na trh motory s přímým vstřikem TDI, následně systém "pumpe - düse" (čerpadlo–tryska tzv. TDI PD) a později common raily CDI (Mercedes-Benz), HDI (PSA– Citroën, Peugeot), JTD (Fiat), které se dnes stoprocentně vyrovnají svým výkonem benzinovým motorům.
V otázce automatů převládá v České republice obrovská neinformovanost. Názorným příkladem opačného přístupu je americký trh, který vždy udával vývojový trend u automobilů. V USA je 95 % vozidel osazeno automatickou převodovku a nyní tento trend přešel do vyspělých států západní Evropy, např. v Německu či Švýcarsku je dnes v určitých kategoriích vozidel stejné procentní zastoupení vozů s automatickou převodovkou jako ve Spojených státech (jedná se zejména o vozy vyšší střední třídy, ale nyní se automatická převodovka objevuje stále více i u vozů nižších tříd).
Důvodem stále větší obliby u spotřebitelů jsou technicky velmi vyspělé automatické převodovky 21. století, se kterou si vozidlo řadí v optimálním režimu jízdy, prakticky bez postřehnutí řidiče. Tak, jak dnes řadí automat sám, není schopen řadit ani velice zkušený řidič s manuální převodovkou, jelikož každý automat má vlastní řídicí jednotku, která si vyměňuje informace o teplotě motoru, otáčkách, režimu jízdy s centrální jednotkou vozu a dle těchto parametrů se mění rychlostní stupně.
Automaty jsou dnes v naprosté většině případů minimálně pětistupňové. Poslední vývoj svědčí o růstu počtu rychlostních stupňů, např. v letošním roce se již objevily automaty s 8 stupni.
Dnešní automaty mají možnost tzv. klasického sekvenčního řazení, tj. možnost přepnout řazení do manuálního režimu a řadit manuálně, „sportovně“, a to buď přímo klasicky na řadicí páce nebo na volantu, jako u vozů F1. Rozdíl sekvenčního řazení automatické převodovky oproti klasické manuální převodovce je pouze v tom, že se nešlape na spojkový pedál.
Vozy s dnešními automatickými převodovkami mají totožnou spotřebu jako vozy s převodovkou manuální, a u víceobjemových motorů dokonce nižší!
Argument, že jsou automatické převodovky více poruchové, je opět způsoben technickou neinformovaností. Automatické převodovky jsou složené z různých průměrů lamel a hydroventilů, které jsou stále ponořeny ve velice kvalitním oleji, který je podobný hydraulickému oleji v servořízení. Většina automatických převodovek je bezúdržbová, olejová náplň je celoživotní a je koncipovaná na životnost 500 tisíc kilometrů! Automatická převodovka je mechanicky mnohem jednodušší oproti klasické převodovce, která obsahuje velké množství ozubených kol a ložisek, která do sebe vzájemně zapadají a mohou se velice snadno poškodit špatným způsobem řazení či špatnou funkčností spojky.
Z hlediska životnosti jsou na tom tedy výborně, VYDRŽÍ PRAKTICKY PO CELOU DOBU ŽIVOTNOSTI VOZIDLA, za jednoduché podmínky – v „těle“ automatické převodovky musí stále být dostatek kvalitního oleje, proto je nutná kontrola těsnosti v pravidelných servisních intervalech.
Na rozdíl od klasické mechanické převodovky, u které dochází k pravidelnému běžnému opotřebení a s těmito náklady musí motorista počítat na 100 %. Po každých cca 80 tisících najetých kilometrů dle typu užívání může být opotřebená spojka, která je složená z přítlačného talíře, lamely a ložiska (cena opravy se v neautorizovaném servisu pohybuje okolo 15.000 Kč dle typu vozu). Dále se nesmí zapomenout na závady setrvačníku u manuální převodovky, zejména u provedení dieselových vozů, a to po každých cca 120.000 kilometrech (cena opravy v neautorizovaném servisu se pohybuje okolo 25.000 Kč dle typu vozu).
Další podstatnou výhodou je VYSOKÁ bezpečnost provozu s AUTOMATICKOU převodovkou, vůz Vám nikdy nezhasne na křižovatce, snadno se rozjíždí do kopce, snadno se s ním parkuje a nesmíme také zapomenout, že jízda s ní je velice komfortní, a to zejména v městském provozu.